Zoufalcova homepage

aktuální číslo
aktuality
starší čísla
kdo jsem?
o čem to je?
odkazy
literatura
všechno možné
fotoalbum
staré hry
Diskuze
kontakt

[číslo 20] - Tohle číslo vyšlo 22.12.2000

Předchozí číslo | Další číslo | Seznam starších čísel | Aktuální číslo

Nápady pro Ježíška

Veselé vánoce
Tak už je to opět tady. Svátky klidu a míru, kdy všichni stresují nad dárky, jsou přetížené GSM sítě, nikdo nemá na nic čas a po ulicích pobíhají houfy lidí. A takhle si všichni představují ty svátky klidu a míru. Je fakt, že jsem přispěl přiměřenou měrou k celkovému chaosu, nakupoval jsem dárky, telefonoval, pobíhal po ulicích a utrácel penízky. Ale to všechno za cenu, že udělám (doufám) nějakou tu radost. Myslím, že jsem nekoupil jediný dárek z nutnosti NĚCO koupit. Je sice fakt, že celé vánoce jsou o tom, že MUSÍTE něco koupit a udělat někomu radost, ale přiznejme si všichni, že pokud by nás vánoce k tomuto kroku nedonutili, často bychom zapomněli udělat radost lidem, kterým bychom i tu radost udělat chtěli, ale nějak nám na to nezbývá čas. Beru tedy vánoce jako mírný donucovací prostředek. Donutí mě se zamyslet, jak udělat svým blízkým radost. Tento rok jsem se připravoval už nějaký čas předem. Měl jsem sepsáno pár nápadů, co nakoupit, ale zdaleka ne vše. Dnes jsem nákupní horečku úspěšně zakončil, mám všechno, co jsem chtěl mít. Takže teď už si konečně užívám klidu a pohody (i když otec je zase už od rána protivný a všem kazí náladu). Nebo bych si aspoň užívat chtěl. Přeji teda všem veselé a radostné vánoce. Klid, mír, pohodu. Spousty dárků pod stromečkem a vypnuté mobily.

 PF 2001

A aby toho nebylo málo, tak vám přeji i úspěšný vstup do nového TISÍCILETÍ, tentokrát už opravdu. Hlavně mějte radost, dělejte ji i ostatním a chraňte si své zdravíčko. Kousek štěstíčka taky neuškodí, takže ho tam šoupnu taky. Mějte se moc pěkně.

Výlet do Plzně a Cavemanův zajímavý postřeh
Jistě znáte mého kamaráda Cavemana. Žije v Plzni a nedávno (tj. minulý víkend viz aktuality) jsem ho byl navštívit. Kvůli této návštěvě jsem si zařídil ISIC kartu a následně JuniorPass, abych měl levnější cestování vlakem. Vyrazil jsem 12:50 z Ostravy, zamával Šárce a pak už mě čekalo sedm a půl hodiny cesty. Cesta byla vcelku stereotypní až na občasnou výměnu cestujících v mém kupéčku. Bylo velice zajímavé a zábavné pozorovat chování těchto subjektů při cestě vlakem. Co jsem měl taky jiného dělat? Nejdřív si ke mě sedla skupinka dvou holek a jednoho kluka. Jeli z intru (mimojiné mě velice bavilo sbírat všeliké informace o lidech, kteří se mnou jeli). Bavili se o nějakých kravinách, zaujala mě až poznámka o Mozaice (sound system) a následně o trávě. Měl jsem samozřejmě nejakou s sebou na cestu, tak jsem zbistřil. Bavili se o skleněnkách a jedna i kolovala. To jsem opět sklopil oči ke knize, protože skleněnky nejsou mé oblíbené šlukovací pomůcky. V Hranicích přestup a výměna spolucestujících. Je už to nějaké doba, takže si už moc dobře nevzpomínám, kdo všechno cestoval, ale vím, že plné bylo kupéčko až do Prahy. Budu vybírat jen cestující, kteří mě zaujali a které si pamatuju. Nejdřív studentka ekonomky. četla si pořád nějaké přednášky a byla sympatická. Připomínala mi jednu kamarádku z gymplu. Ta vystoupila a místo ní se do kupéčka nahrnuli nějaké další slečny (mám to já ale štěstí), ale ty moc pěkné nebyli. Jeli ze studií domů. Probírali poměry na fakultě, jak to chodí a kde se dá kdo ošálit a podobně. Myslím, že to byli nadšené prvačky. Jedna z nich vystoupila a nahradila ji nějaká strašná ženská. Seděla hned naproti. Pak se celé kupé nějak vyprázdnilo a nastoupila nejlepší skupinka na cestě do Prahy (to úplně nej nás teprve čeká). Přistoupil zajímavý pár se starší paní. Odhad byl, že jsou ti dva manželé (mladí) a žena byla jednoho z nich matka. Každopádně to byla skupinka k pohledání. Vypadali jako vesničani. Byli tak i oblečení. Teda oprava vesničani na cestě do města. Tomu muži pořád pípaly SMS (motorola teda spíš křicí:"ON MÁ SMS") a vždycky si je důležitě četl a smál se při nich. Pak je musel dát samozřejmě přečíst své přítelkyni a důležitě ji vysvětloval, jak se to čte a ta se tomu smála a tak to musela dát přečíst té ženské. No hrůza a to se opakovalo asi 3x. Pak se jeho přítelkyně chtěla napsat SMS, to byla taky zábava. Docela mě to už po hodině točilo. Pak asi už nic zajímavého, ale v Praze to teprve přišlo. Všichni vystoupili a já zbyl v kupé sám. Šel jsem na chodbičku a díval se z okna. V té chvilce, co jsem vylezl, se mi do kupé napakovali nějaké rusky mluvící ženy. Stál jsem dál na chodbičce a zahulil si. Cesta byla už velice dlouhá, tak jsem uznal, že zhulen to budu mít lepší. Do kupé přisedla ještě nějaká slečna v kožených kahotách a u vedlejšího okýnka kouřila. Zhulen jsem pak sedl do kupéčka a to začal teprve masakr. Něco jsem si zapsal do diáře, takže vám to tu přepíšu a případně dodám vysvětlení. Byl jsem zhulen maximálně.

Diář:"sedím ve vlaku, kupéčko je obsazeno zajímavými lidmi. Jsou tu 2 rusky. Jenda má tak 40 a druhá 25. přemýšlel jsem kam jedou. Neměli lístek takže kupovali u pruvodčího. Jedou do Chebu. Dále je tu tak 20ti letá slečna. Má kožené kalhoty, technoboty, růžovou afinu, spoustu naušnic a zdá se že má i dost peněz. Poslouchá nějaký houzík. Řekl bych, že je atraktivní žena, ale přitom je děsně mladá. Jo ještě má náušnici ve rtu a spoustu v uších. Jede taky do Chebu. Má s těma Ruskama jeden lístek a přitom se neznají. Na vlak jí doprovázel nějaký kluk. Pročpak tito lidé jedou do Chebu? Proč? Rusky se vrátili. Šli si zakouřit. Jsou veselé. Pinkgirl má nahlas walkman. Dále se nic neděje. Jo ještě občas někomu z posádky zaznoní mobil, ale to je normální."

Jak vidíte, bylo to vcelku zajímavé. Abych to ještě objasnil nebo spíše zastínil s tou slečnou. Tipnul bych ji možná na striptérku. Měla tetování na zádech nad zadkem, peníze si urovnávala z kapes. Stovky a dvoustovky si ukládala z různých koutů kapes do peněženky, pohoda. Ty Rusky vypadaly zase evidentně na šlapky, ale opravdu absolutně netuším, kdo co doopravdy jel dělat do Chebu. Každopádně než jsem dorazil do Plzně, udělal jsem ještě dobrý skutek. Daroval jsem pinkgirl jeden z mých zapalovačů. Musela si pořád půjčovat od Rusek. Měla radost. Dali jsme se trošku do řeči, i když já byl dost mimo na to, abych o něčem mohl mluvit. Dozvěděl jsem se jen to, že jede za sestrou a že v Chebu ještě nikdy nebyla. Taky mi řekla, že sestra za ní do Prahy přijet nemůže, že je to složité. Ptala se i kam jedu já a vůbec. Nějak taky nepochopila, proč jedu z Ostravy jen tak do Plzně, ale v pohodě. Pak nastala chvilka, kdy ona měla vybitý mobil a potřebovala si napsat SMS. Nabídl jsem ji svůj mobil. Opět měla radost. Ó jak jsem šlechetný :)). Do mobilu napsalo tohle:"SEGRI, NA NADRAZI BUDU PRESNE V 10. BUD TAM, JINAK ... PA PA PA BETASEK!" To mi nic nového do mého pátraní nepřineslo, zato odpověď už o něco více :), teda mimoto, že přišla 3x. Odpověď:"SEGRI NEBOJ SE MH TO UZ VIME UZ SME TO ZJISTILI. BUDU CEKAT V HLAVNI HALE. MAM TE RADA, TESIM SE PA TVA SESTRICKA (DALA BYCH SI KAPSLI, ALE STRASNE)." To mě vcelku dostalo. Ona se jen zasmála. Taky se ptala jestli mi nebude vadit, když bude kouřit v kupéčku. Řekl jsem jí, že jo, ale že ji to teda budu tolerovat, když už má zapáleno. Ona jen nechápala proč, prý jsem taky kouřil. Já kápl božskou, i když to musela vědět, že jsem nekouřil tabák. Pak se snažila poslouchat walkman a nějak ji nefungoval, pořád s ním třiskala a nepomohli by jí údajně ani mnou nabídnuté baterky. A pak už jsem vystoupil. To byla cesta... Na nádru čekal Cave. Byl jsem vcelku hodně zhulen a nějak jsem ho nestíhal. Vím, že mi udělal okružní jízdu kolem sídliště v Plzni. Mimochodem Plzeň mi připadala o dost větší než Ostrava, teda minimálně to sídliště. Tak velká sídliště jsem viděl poprvé v životě. No jezdili jsme sem a tam a nakonec to zapíchli u nějakého domu, jednoho z tisíce. Víte, že mají dokonce pojmenované základky podle čísel? Takže pak v hovoru říkají, že chodili třeba na "osmičku" nebo na "patnáctku". To je fakt brustus :)) Jinak do bytu jsem vlezl, jak bylo všechno v plném proudu. Konala se tam computerová pařba. 6 počítačů v síti a pařba. Lidi okolo kompů si mě nijak nevšímali, prostě jsem tam přišel, pozdravil se s Leem a ostatní mě nějak ani nezaregistrovali nebo možná jo a nijak to nedali najevo. Sedl jsem a začal teda s nimi něco pařit. A tak se to dělo až do 4 do rána, kdy jsme s Cavem padli mrtví a spali a spali. Mezitím jsme zahulili a po několika hodinách v bytě jsem se dokonce i seznámil s lidmi za kompama, které jsem zatím znal jel z pohledu do jejich palných zbraní. Ráno jsem se nějak probral, teda mě spíš probudila potřeba záchodu, vstal jsem a pomalu se tak začínali probírat ostatní. Sotva všichni rozevřeli oči, už jsme se domlouvali, co zapaříme. Hráli jsme teda snad všechno, co se dalo, od Doomovek až po GTA a nějaké závody na motorkách. Prostě masakr. Další den večer po 24 hodinách jsem uznal, že toho bylo dost a vydal se s Cavem do čajovny a pak na vlak. Čajovna byla hrozná a vlak byl v pohodě. Jel jsem do Prahy. V Plzni na nádraží jsem ještě Caveovi přispěl nějakým mým vzorečkem a pokračoval v cestě. Stejně, co v Plzni? Oni se nehli od kompů a venku byla stejně zima. V Praze mě čekal Ruda, kterého jsem neviděl od poslední společné akce v Ostravě (tajmahál). Tak jsme vcelku pokecali, zahulili, prošli se a dělali spoustu kravin (stahovali MP3 z napsteru, které nás zrovna napadli, studovali stránky mých zákazníků, upravovali mé stránky). To všechno skončilo až kolem čtvrté ráno. No masakr opět. Pak jsme vyrazili do centra, Ruda, ten šmejd :) mě ještě přemlouval na hulení, ale já odolal :)). V centru jsme zjistili, že je milión lidí (teda všichni, co tam být mohli) a nedalo se tam vůbec hnout. Na václaváku jsme pokecali s Klímou z pořadu Na vlastní oči. Měl tam podpisovou akci u jednoho stánku s hlavolami. My jsme věděli, že je to on, ale nechtěli jsme se nějak vtírat a podobně, musí toho mít plné zuby, ale on s náma začal kecat sám, o těch hlavolamech a pak o své knize o Kájinkovi. Pohoda, vypadal sice trošku přihuleně, ale kdo z nás ne? A proč by nemohl na druhé straně. Dnes hulí všichni. Pak mi ujel vlak a pak mě čekala ještě spousta hodin vlakem do Ostravy.

A to jsem vám ještě nestačil říct, že než se cokoliv událo v tomto článku, tak už tehdy jsem měl pokažený mobil. Na cestách jsem si s ním užil "bezva" chvilky. Funguje totiž jen, když mám plný signál, jinak ne. Nejde se dovolat na něj, ani z něj. Je zaregistrovaný, všechno ok, ale přitom nefunguje. Tak s tímhle mobilem jsem psal Člověkovi, zda by nebyl tak hodný a nepřijel pro mě na nádraží do Bohumína. Neměl jsem totiž žádný spoj, přijel bych tam okolo 22:30. Pan Člověk mi odepsal kolem osmé, že ještě neví. Pro mě to znamenalo to, že pokud by pro mě nepřijel, musel bych vystoupit v Ostravě, trošku se projít a jet busem. To jsem taky byl nucen udělat, protože mi došla ke všemu baterka. Do poslední chvilky jsem zapínal mobil a chytal SMS, zda pro mě Člověk přijede či ne a ve stanici Ostrava-Svinov mi mobil chvípl úplně, tak že jsem na hlavním vystoupil a jel busem. Na zastávce jsem si ještě před nějakým děďulou nabil a zápalil a pak šel spát.

Určitě jste si všimli nadpisu, kde figuruje i Cavemanův postřeh. Ten se týká mimojiné posledního odstavce. Tohle je kus maila od Cavemana. Myslím, že bych to ani líp nenapsal.

"ctu si aktualni aktuality a jedna vec mi nejde do hlavy. Jak to, ze "se Clovek do posledni chvilky nemohl rozhodnout, jestli pro me prijede" Co to je? Kdyby mel lee auto a zavolal sem mu ze potrebuju odvez z nadrazi 15 km domu (zvlast kdyz se domluvime predem), tak se sebere a pojede. A opacne samozrejme taky....

Oki, nic mi do toho neni. Vase particka funguje jinak nez ta nase. Ale nekdy mam z obcasnych denickovych vykriku do tmy pocit, ze resite spoustu veci uplne zbytecne. Bezva, jste schopny se sejit v cajovne (uz vis, proc se schazime vzdycky v neci praci? kdyz nikdo nema vlastni byt? :-), zabubnovat, uzit si vecer. Nebo totez u nekoho doma. Co je to ale platny, kdyz se pak pohadate kvuli nejaky pitomine, neshodnete se ani na tom, kde date tripa (a nakonec nedate nic)... A ten odvoz co zkrachoval je dalsi z tehle veci, ktery mi proste mozek nebere."

Cavemane, myslím, že nejsi sám komu spoustu věcí, co tu řešíme hlava nebere. Občas si připadám jako v jiném světě. Mám pocit, že tyhle probémy máme jenom my. A ty jsi živý důkaz toho, že mám pravdu. Že to není "normální". Jediný, kdo něco takového zažívá z mých přátel, jsem já :)), když pominu Člověka a Pižiho.

Přemýšlím jaké si z toho mám vzít ponaučení a nevím. Opravdu nevím, co mám změnit, abych se cítil "normálně" a byl s "normálními" lidmi, co řeší "normální" věci. Já totiž chci být "normální". Prosím...

Skupiny mého mládí
U Rudy v Praze jsem mimojiné oživil nápad stáhnout si a zálohovat veškeré skupiny mého mládí v mp3 na CD. Nechci totiž přijít o tuto část života, kdy jsem si budoval vlastní kazetotéku. Zde je seznam. Nelekejte se a zkuste si to poslechnout. Byl to prostě vývoj.

2 brothers on the 4th floor - dreams
2 unlimited - tribal dance
2 unlimited - real things
2 ublimited - maximum overdrive
Ace of Base - Happy nation
Capella - U got 2 know
Centory
Dj Bobo - Dance with me
Dj Bobo - There is a party
East17 - Steam
Enigma
Hadaway - what is love
Ice M.C.
Intermission - piece of my heart
K2 - der berg ruft
loft - wake the world
M.C.Sar & The Real McCoy - Space invaders
Maduar - I feel good
Magic Affair - Omen
Mark' oh - never stop that feeling
Masterboy - different dreams
Masterboy - generation of love
Maxx - to the maxximum
Roxidor

Kdybyste je někdo všechny měl na CD v mp3, rád je odkoupím :)

spodní lišta