Všechny postavy a události (ne)jsou vymyšlené...

Většina niže popsaných událostí se odehrála 9.6.2000, jen malá část z nich, a to až posledních pár řádků, je z dneška z brzy rána.

Aktuality za posledních XXX hodin. Nevím čím začít, včera toho bylo nějak na mě moc.

• 12:00 - Udělal jsem úplně haluzově zkoušku z Teorie obvodů. 58 bodů.
• Včera jsme měli se svojí přítelkyní dvouleté výročí. Nijak jsme neoslavovali, šli jsme se jen projít do parku, přejedli se v restauraci a bylo to prostě v pohodě. Načli jsme třetí rok našeho vztahu, myslím, že celkem zdařilého.
• 14:00 - Byl jsem v Paegasu a potkal jsem tam známého. Říkal jsem mu o svých problémech s baterkou, tak mi ji vyměnil s tím, že aby mi vydržela asi 24 hodin, že je to málo, ať zkusím novou. Vyndal ji z nového telefonu a dal mi ji. btw: telefon jsem tam nekupoval! Každopádně byla nová, takže vcelku vybitá.
• 16:00 - Dorazil kámoš z Prahy. Překvapil jedním zlozvykem. S ním jsem se domlouval, že zahulíme, ale nějak jsme se nepochopili, kdo bude mít to hulení. Takže jsme nakonec kecali asi 2 hodiny o hulení a dostávali na něj čím dál větší chuť.
• 16:30 - Byli jsme v Bazaru. Našel jsem tam skleněnku.
• Při odchodu jsme se zeptali na hulení a dost hnusně nás poslali do prdele.
• 17:30 - Vyrazili jsme do Coffee shopu. Tentokrát jsme se opatrnějí dotázali číšnice na nabídku. Neměla a nevěděla. Asi za 15 minut si nás zavolali nějací kluci. Dali nám číslo na mobil, ale že oni teď nemají, ale zeptají se. Řekli nějaké holce. Ta zavolala mobilem. Chtěla 250 za sáček. Cena vysoká, ale řekli jsme si, že jo. Nakonec z nich vylezlo, že s jedním sáčkem sem nepřijede. Tak, složíme se na dva. Za hodinku měl dorazit.
• 18:30 - Hodinka v čudu a já stále kecám s těma týpkama, kámoš je někde pryč, protože šel vybrat peníze. DOzvídám se od nich zajímavé věci. O tripech, éčkach, heru, celkem šílení lidé. Po hodině hovoru jsem z nich měl celkem stihy.
• Dorazil kámoš a vzápětí člověk, který to zprostředkovával. Chtěl 500 s tím, že pro to skočí. Nechtěli jsme mu je dát, nakonec jeden z těch lidí, co jsme s nima kecali, řekl, že s ním půjde. Těm jsem věřil víc. Za deset minut se ale vrátil s tím, že nemohl se Zprostředkovatelem jít.
• Asi půlhodinové čekání. Říkali jsme si 500 v tahu.
• Přišel nějaký holohlavý člověk. Jeden z těch lidí, co s náma kecali, říkal, že je to ten člověk, co měl donést to hulení Zprostředkovateli. Ten si nás obhlídl, zaplatil účet za toho Zprostředkovatele (do teď jsme byli celkem v klidu, protože měl nezaplacený účet a stálo mu tam audo - Octavia). Pak nasedl do Oktávky a odjel. To jsme byli už úplně v prdeli a ti lidi kolem začali spekulovat nad naším pětikilem.
• 20 minut nic. Došla mi baterka u mobilu.
• Pak dorazil Zprostředkovatel. Donesl dva malé pytličky asi 2,5x5cm s hulením. Bylo toho celkem málo. Všichni se samozřejmě začali shlukovat a všichni jestli jim z té trošky nabijeme. Když už byla půlka jednoho sáčku pryč upozornil jsem je, že to stálo 250 Kč, ať si zaplatí. Tak začali, že mě snad nebudou prosit, vzali si pytlík a nabíjeli o 106. Nakonec jsem vypadl a čekal na kámoše venku. Ten za chvilku dorazil taky. Měli jsme jednoho práska ze šlukny, co jsem tam nabil. Už jsme byli celkem v prdeli a zdrhali pryč. Celou cestu (teď přemýšlím kam jsme šli. Vím, že jsme se od Coffee shopu vydali na Nádražní na tramvaj, tu jsme vzdali a šli pěšky směrem na Frýdlanské mosty, tam nás vystihovala Policie a pak jsme šli někam, jo do Parku) jsme diskutovali a říkali jednu větu: "To byl ojeb".
• Měli jsme šílené téma. Představte si 3 lidi v balónu a ten balón začně šíleně klesat. Ti tři lidi jsou dost dobří kámoši, vyhodí všechno, ale furt to klesá. Ví, že když jeden z nich skočí dolů, zachrání ty ostatní. Kdo to ale bude? Koho vyhodíme? To jsme včera celkem nedávali.
• Volal jsem Tomovi, nevím kolik vůbec bylo, ale těžce jsem to nedával, mluvil jsem z kámošova mobilu.
• V Parku jsme myslím ještě hulili, to už si moc nepamatuju, za to si pamatuju Carrefour. Ten je za Parkem, takže jsme do něj vyrazili. Fotili jsme se před ním tak, že jsme nainstalovali foťák a dali samospoušť. Ochranka se na nás celkem divně dívala.
• Než jsme vlezli přímo do marketu, koupili jsme si v automatu Fantu. Museli jsme ji "proclít" u ochranky. Nalepili nám tam nálepku.
• Uletěli jsme v oddělení knih. Kámoš tam objevil šílené knihy a že musí zavolat domů. Říkal jsem mu, že to nedá, nevěřil mi. Dopadlo to šíleně. Vykládal mamince, jak chce všechny díly Mikulášovich příhod (měli jich 5) a to už jsem se neudržel a šíleně se smál. On to pak taky celkem nezvládl a totálně se smál se slzami v očich do telefonu, šílené. Jsem zvědav, co rodičové...
• Koupil jsem ping-pongové míčky a Kinder vejce. Jinak jsme se tam celkem ztratili a nemohli nic najít.
• Platil jsem kartou, zvládl jsem i věrohodný podpis :)
• Pak jsme ještě udělali foto a zahulili a já jel domů. Na Hranečníku jsem potkal kámoše, co se ve středu udělal státnice a je ing a teprve teď (v pátek) se vracel domů.
• Teď, když do sepisuju (10.6.2000 - 11:28) volal Piži a celkem mě rozhodil z mého psaní. Furt mě otravuje brácha s nějakýma kravinama, tatík s vizitkama. Uáááááááá.
• Dorazil jsem do Orlové a nemohl nikam zavolat kvůli baterce na mobilu, to byla těžká krize. V budce nešla do automatu vhodit desetikoruna. Vychytal jsem pak speciální "VHOD" a podařilo se mi to na jeden z 15 pokusů. Cinkl jsem někomu (byla to poslední desetikoruna a já potřeboval zavolat spoustě lidem) a posléze, když jsem čekal na hovor, někdo do budky dorazil a chtěl si zavolat. Jedni se mě ptal na co mám mobil v ruce, další ženská mi vrazila do ruky dvacku a papírek a já ji musel vytočit číslo. No bylo to šílené. Byl jsem celkem dost v prdeli. Nakonec se mi povedlo se domluvit s kámošem, který byl v Dětmarovicích.
• Šel jsem mu naproti. Po cestě se stavil v budce a pokecal se Šárkou. Je super pokecat s někým, kdo je mi nejmilejší, když jsem ztracen někde v nějakém šíleném stavu a být v pohodě. Moc si toho cením.
• Urazil jsem tak 2 km, po cestě fotil, potkal ožralé cyklisty. Úplně jsem chápal jednoho asi 40-ti letého cyklistu který jezdil po dírách a moc si to užíval.
• Konečně jsem potkal Toma. Bylo to u cesty (jel na kole) u jednoho rodinného [právě mě nasrala máti. Prý u počítače furt sedíma že z toho nic nemá, kurvaa, nemůžu si ano nic napsat. Totálně jsem nasrán, kurváááááá, kurva, kurva, kurva, kurva, chci bydlet sáj, kurva] domku, kde o plot stál opřený nějaký člověk a asi spal.
• Po cestě do Orlové jsme pokecali, já si zajezdil na kole a na sídlišti jsem našel peněženku s 250 Kč a žádnými doklady. Už mě to hulení tak neštvalo.
• Tom zanesl domů kolo a vyrazili se projít a zahulit. Za chvilku jsme byli celkem v prdeli a chodili po Orlové. Měl jsem totálně krvavé oči. Alergie a hulení zapracovalo, vynásobilo se a pak jsem vypadal. Seděli jsme v nějaké restauraci a popíjeli kafe.
• Pak jsme šli směrem domů, potkali nějaké lidi, sežrali hamburgery.
• Od Toma jsem si půjčil kazetu se Step by step, tak jsem ještě večer čučel na video.
• Doma byli v době mého příchodu samozřejmě přítomni mí skvělí rodičové. Musel jsem nějak zvládnout ty očička, takže jsem našel Sanorin a nakapal si kapky do očí. To byl maras, takhle jsem to nikdy ještě necítil. Ale pomohlo to.
• Ve 02:00 jsem šel spát. Nevím kolik hulení mi zbylo, pomalu zjišťuju kolik jsem toho snědl a vypil a vyfotil. To byl ale zátah! Šílené.

Ponaučení: Nekupujte zajíce v pytli a nekupujte rozhodně hulení. Marihuana je droga přátel a kamarádů, kteří s vámi zahulí vlastní vypěstované hulení a budou v pohodě. Člověk má k takovému hulené daleko lepší vztah. Užívejte léta.